Jsme s vámi, buďte s námi!: Vzpomínky redaktorů Československého rozhlasunejen na srpnové události roku 1968

Jsme s vámi, buďte s námi!: Vzpomínky redaktorů Československého rozhlasunejen na srpnové události roku 1968 - - | I15cajalco.com

... Šlechtické sepulkrální památky Litoměřicka do počátku 18 ... Pamětní místa na komunistický režim ... . století jako historický pramen zádech." (Jsme s vámi, buďte s námi! Vzpomínky redaktorů Čs. rozhlasu nejen na srpnové události roku 1968, Praha - Prostor 2013, s. 190.) Diskuse se zaměřila nejen k novinám, ale i k tomu, co ta doba znamenala. Například Mi-roslav Polreich připomněl, že to, co se stalo v 68. roce, je něco, co jsme nabídli světu, co - BERÁNEK, Jindřich - CYSAŘOVÁ, Jarmila - SÍGL, Miroslav: Souboj slova a obrazu s mocnými: novináři a média v Pražském jaru '68. Praha 2013. - VOLNÝ, Sláva (ed.): „Jsme s vámi, buďte s n ... Významná výročí - 1968 - DIGIFOLIO ... . Praha 2013. - VOLNÝ, Sláva (ed.): „Jsme s vámi, buďte s námi!" Vzpomínky redaktorů Československého rozhlasu nejen na srpnové události roku 1968. Praha 2013. Luboš Dobrovský, původním jménem Hammerschlag, se narodil 3. února 1932 v Kolíně. Jeho otec Ludvík Hammerschlag, židovského původu, byl úředníkem v kolínské chemické továrně Draslovka. V červnu 1942 byl internován v Terezíně, odkud byl v září 1943 transportován do Osvětimi, na konci války zahynul v Německu při spojeneckém náletu na transport. "Jsme s vámi, buďte s námi!" : "Jsme s vámi, buďte s námi!" :vzpomínky redaktorů Československého rozhlasu nejen na srpnové události roku 1968 /Sláva Volný ml. (editor). V českém. Výslovnost conscience: Jak vyslovit conscience v . motivation deriving logically from ethical or moral principles that govern a person's thoughts and ... Luboš Dobrovský, born Hammerschlag, was born on February 3rd of 1932 in Kolín. His father, Ludvík Hammerschlag, of Jewish descent, was an office worker at the Draslovka chemical plant in Kolín. In July 1942, he had been interned in Theresienstadt (Terezín) from where he was transferred to Auschwitz in September 1943. He died in Germany at the end of the war as the train he was ... Události pravdy, zrady a nadějí (1967-1971) / Autor: Sígl, Miroslav, 1926-2012 Vydáno: (2009) "Jsme s vámi, buďte s námi!" : vzpomínky redaktorů Československého rozhlasu nejen na srpnové události roku 1968 / Vydáno: (2013) Jsme s vámi, buďte s námi!: Vzpomínky redaktorů Československého rozhlasu nejen na srpnové události roku 1968 5 VOLNÝ, Sláva, "Jsme s vámi, buďte s námi!": vzpomínky redaktorů Československého rozhlasu nejen na srpnové události roku 1968. Praha: 2013. 6 SMITKA, Václav, Vysílání „legálního" Čs. rozhlasu 21.-27. srpna 1968, Rozhlasová práce 1, Universum Okupace 1968 - Jiří Fidler . Kniha je věnována jedné z klíčových událostí našich národních dějin, okupaci země vojenskými jednotkami pěti států Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Jedná se o první ucelenou práci, která v úplnosti zachycuje vojenský aspekt akce, okupaci významných správních středisek a vojenských posádek cizími vojsky. Zítra uplyne přesně 50 let od jednoho z nejtemnějších momentů v českých dějinách - invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Událost, která znamenala konec pražského jara a především i konec nadějí československých občanů na zlepšení poměrů na dlouhých 21 let. Jak tento den prožívali pracovníci rozhlasu a televize, ale i lidé v ulicích? Karel Lánský was born as Karel Landštofl on 6 July 1924 in the village of Staňkov near Domažlice. His father did not care for his family, and so the witness grew up in poverty only with his mother and younger brother. In 1939 he went to Prague to train under his uncle, a tailor. Several days after receiving his certificate of apprenticeship in summer 1943, he was assigned to forced labour ... "Jsme s vámi, buďte s námi!" : "Jsme s vámi, buďte s námi!" :vzpomínky redaktorů Českoslovens...

INFORMACE

AUTOR
-
DIMENZE
3,25 MB
NÁZEV SOUBORU
Jsme s vámi, buďte s námi!: Vzpomínky redaktorů Československého rozhlasunejen na srpnové události roku 1968.pdf

POPIS

Publikace, která vychází u příležitosti 45. výročí okupace Československa v srpnu roku 1968, přináší vzpomínky třinácti významných rozhlasových redaktorů - přímých aktérů tehdejšího dění okolo Československého rozhlasu. Jejich vyprávění, které zaznamenal a zpracoval Sláva Volný mladší, přináší plastické svědectví o společenské atmosféře šedesátých let, o poměrech v rozhlase a charakteru rozhlasové práce. Československý rozhlas, a zejména osobnosti, které v něm působily, výrazně přispěl k postupné liberalizaci společnosti. Bezprostředně po 21. srpnu 1968 se stal symbolem a v jistém smyslu přímo centrem odporu proti okupaci. Díky statečnosti a vynalézavosti mnohých jeho redaktorů a pracovníků se podařilo za dramatických okolností udržet pravdivé a nezávislé vysílání navzdory invazní armádě i domácím kolaborantům. Svědectví účastníků tehdejšího dění je rozmanité, a to podle zaměření a role té které osobnosti. Jedno však mají společné - všichni setrvali ve svém postoji a odmítli přistoupit na pravidla nastupující normalizace, proto je čekal vyhazov, perzekuce anebo emigrace. Mnozí z nich se po listopadu 1989 vrátili k rozhlasové práci nebo se aktivně zapojili do politického a veřejného života země. Sláva Volný ml. (*1956), v současnosti odborný redaktor Českého rozhlasu František Černý (*1931), redaktor zahraničního vysílání, po listopadu 1989 velvyslanec v Německu Luboš Dobrovský (*1932), zahraničněpolitický redaktor, po listopadu 1989 mj. ministr obrany a velvyslanec v Rusku Věra Šťovíčková-Heroldová (*1930), zahraničněpolitická redaktorka a zpravodajka z Afriky, signatářka Charty 77, později překladatelka a spisovatelka Jiří Hraše (1930-2012), režisér publicistických pořadů, autor teoretických prací z oblasti uměleckého přednesu a režie Karel Lánský (*1924), vedoucí vnitropolitické rubriky zpravodajství, signatář Charty 77, po listopadu 1989 ředitel zahraničního vysílání Pavel Pecháček (*1940), režisér zpravodajských a publicistických pořadů, po emigraci redaktor Svobodné Evropy a později ředitel československého vysílání Hlasu Ameriky, po listopadu 1989 ředitel československého vysílání Svobodné Evropy Jan Petránek (*1931), komentátor a zahraniční zpravodaj, signatář Charty 77, po listopadu 1989 novinář a publicista Vladimír Príkazský (*1935), redaktor mládežnických pořadů a Mikrofóra, signatář Charty 77, po listopadu 1989 ministrem bez portfeje, autor rozhlasových her a dokumentárních cyklů Richard Seemann (*1933), redaktor zahraničního vysílání, po listopadu 1989 mj. ústřední ředitel Československého rozhlasu, novinář, publicista, autor dokumentárních knih Karel Tejkal (*1937), rozhlasový redaktor a politický komentátor, po listopadu 1989 se do rozhlasu vrátil jako vedoucí redaktor, autor teoretických prací o rozhlasové tvorbě Bedřich Utitz (*1920), redaktor zahraničního vysílání, po okupaci emigroval do Německa, po listopadu 1989 spolupracovník Českého rozhlasu a novinář Sláva Volný (1928-1987), rozhlasový redaktor, po okupaci emigroval a pracoval jako redaktor československého vysílání Svobodné Evropy Karel Wichs (*1941), redaktor zahraničního vysílání, po listopadu 1989 zahraničněpolitický komentátor a zpravodaj
KE STAŽENÍ
ČTĚTE ONLINE

Chcete si přečíst knihu?Jsme s vámi, buďte s námi!: Vzpomínky redaktorů Československého rozhlasunejen na srpnové události roku 1968 ve formátu pdf? Dobrá volba! Tuto knihu napsal autor -. Číst Jsme s vámi, buďte s námi!: Vzpomínky redaktorů Československého rozhlasunejen na srpnové události roku 1968 Online je teď tak snadné!

SOUVISEJÍCÍ KNIHY